Loading...

2018. Rok, kdy se na silnicích v Česku umíralo zase víc


Vesnice Lovečkovice dvacet minut autem od Litoměřic. Klasické vesnické domy, obecní úřad, školka s kupou dětí, spolek dobrovolných hasičů a samozřejmě fotbalový mančaft, který na místním hřišti kopek okresní soutěž. Dohromady 565 obyvatel. A teď si představte, že všichni během jednoho roku zmizí. Do jednoho. Stejně jako 565 lidí, kteří během loňska zahynuli na českých silnicích.


 

Rok 2018 po letech snižování mrtvých na silnicích v Česku znamenal nepříjemnou změnu – počet obětí dopravních nehod oproti předchozím rokům rostl. Rok 2016: 545. Rok 2017: 502.  Dvěma nejtragičtějšími měsíci byly měsíce srpen a září, kdy na českých silnicích zemřelo shodně 64 lidí. Nejméně obětí si vyžádal únor, bylo jich 21.

Tři nejtragičtější nehody si shodně připsaly po čtyřech mrtvých. Všechny se přitom udály na silnících první třídy a všechny spojuje účast nákladního vozu. Tou první byla srážka Škody Felicia na Olomoucku z 16. července, jejíž řidič přehlédl kamión při odbočování. Další podobné neštěstí se odehrálo 21. srpna na Strakonicku. Řidič nákladního vozidla tam v mírné pravotočivé zatáčce přejel do protisměru, kde se srazil s protijedoucí Škodou Fabia. Zemřeli všichni – řidič nákladního mercedesu, řidič fabie i jeho dva spolucestující na zadních sedadlech. A stejně dopadla i listopadová čelní srážka kamionu a osobního auta na Frýdecko-místecku. Osudovou chybu ale tentokrát udělal řidič osobáku, který vyjel do protisměru.

Víc loni umíraly i děti

Neméně smutné je, že statistiky za rok 2018 evidují i největší počet na silnicích usmrcených dětí od roku 2007. Těch se z cesty domů loni nevrátilo devatenáct. O deset víc než o rok dříve. A bohužel stoupl i počet těžce zraněných jak právě mezi dětmi, tak i u dospělých. Nepodařilo se tak splnit ty nejhlavnější cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020. „Meziroční nárůst fatálních následků dopravních nehod byl způsoben především nepřiměřenou rychlostí, bezprecedentní – téměř padesátiprocentní – byl nárůst v oblasti usmrcených v důsledku vlivu alkoholu a jiných návykových látek. Z pohledu kategorie účastníků silničního provozu dramaticky vzrostly fatální následky nehod motocyklistů, meziročně také vzrostl počet usmrcených chodců.  Historicky nejvíce bylo těžce zraněno seniorů (nad 65 let),“ uvedl Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu.

Co nejčastěji zabíjí? Vliv má rychlost

Co stojí za tím, že se domů z cesty nevrátilo 565 lidí? Největší vliv má rychlost ve spojení s nezvládnutím vozu. Policejní řečí to je „nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky“. Převedeno na konkrétní čísla toto pochybení stálo život 95 lidí. Následuje přejetí do protisměru (79 mrtvých) a nevěnování se řízení (70 mrtvých), například při manipulaci s telefonem.

Bez ohledu na následky je pak nejčastější příčinou nehod fakt, že se řidič dostatečně nevěnoval řízení. Takových nehod se loni stalo 17 266. Celkem pak policisté za celý rok řešili 104 764 bouraček. Nejvíc při nich lidé umírali na silnicích I. tříd (214 mrtvých). Na dálnicích v Česku loni zemřelo 33 lidí.

Nejčastěji bourají i umírají nevyježdění řidiči

Za pozornost určitě stojí také statistika nehod podle toho, jak dlouho motoristé mají oprávnění řídit auto či motorku. Nejvíc nehod loni způsobili ti, kteří neřídí déle než pět let (16 291 nehod). Bohužel ale také nejčastěji umírají (134 mrtvých). Hned v závěsu jsou řidiči, kteří mají řidičák v kapse šest až deset let (9 865 nehod a 77 mrtvých). Potvrzuje se tak dlouhodobý fakt, že mladí řidiči jsou pro dopravní provoz největším rizikem. I proto vláda plánuje zavedení tzv. řidičáku na zkoušku, což v praxi může znamenat například to, že mladí řidiči s praxí kratší, než pět let by měli o polovinu sníženou bodovou hranici a přišli by o doklady už po nasbírání šesti bodů. Přísnější model pak navrhuje asociace autoškol, která by ráda prosadila rakouský model. Podle jejího předsedy Ondřeje Horázného spočívá v tom, že během dvou let po získání řidičského průkazu musí mladý člověk znovu do autoškoly na devadesátiminutovou jízdu a její rozbor. Následně jde na sezení s dopravním psychologem. Potom si na speciální cvičné ploše nacvičí rizikové situace a následuje znovu 90 minut do autoškoly. Pak absolvuje skupinový pohovor, kde dostane zpětnou vazbu o tom, jak se zlepšil.

 

Podobné články

Tento web používá cookies za účelem optimalizace efektivního poskytování služeb. Pokud své nastavení cookies nezměníte, chápeme to jako souhlas s jejich užíváním. Další informace